Informace dle zákona č. 274/2001 Sb.

Vlastník:

seznam vlastníků ve formátu pdf

1. vnitřní vodovod

Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě a navazuje na potrubí vodovodní přípojky za vodoměrnou sestavou. Vnitřní vodovod není vodním dílem.

Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. jako provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu požadují, aby vnitřní vodovody připojených nemovitostí splňovaly hygienické podmínky pro ochranu vody proti znečištění podle ČSN EN 806-1, 806-2, 806-3 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě. Zejména je nutno dodržovat § 11 zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění, tj. „Potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů nesmí být propojeno s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.“ Rozvody z vodovodu pro veřejnou potřebu a rozvody z lokálního zdroje (studny) musí být fyzicky odděleny tak, aby nemohlo dojít k případnému zhoršení jakosti vody ve vodovodu pro veřejnou potřebu s následkem ohrožení zdraví a bezpečnosti osob nebo způsobení škody na majetku. Pouhé oddělení uzávěrem vody je nedostatečné a nepřípustné, přičemž dle §32 odst. 1 písmeno g) a odst. 7 písmeno c) tohoto zákona lze za tento přestupek uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.

Vybrané přípustné materiály na vnitřní rozvod vody jsou uvedeny v příloze A normy ČSN EN 806-2 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – část 2: navrhování.

Při výběru materiálu vždy dbejte na to, aby měl materiál atest na pitnou vodu.

Z kovových materiálů se používají zejména tvárná litina, nerez ocel, pozinkovaná ocel, měď. Z nekovových materiálů se používají zejména polyethylen (HDPE) a polypropylen (PP). Zakázané materiály pro realizaci rozvodů: olovo, azbest. Při spojování potrubí nesmí být používány materiály s obsahem olova, kadmia, nebo antimonu.

Za návrh vnitřních rozvodů vody je plně odpovědný projektant stavby.

2. vnitřní kanalizace

Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky.

Vnitřní kanalizace v nemovitosti musí být provedena tak, aby bezpečně a odděleně odváděla z připojené nemovitosti srážkovou a splaškovou odpadní vodu a umožňovala tak napojení oddílného systému (srážkové a splaškové kanalizace) v ulici.

V případě, že se oddílný systém v ulici vybuduje a vnitřní rozvody neumožňují napojení, je nutno je, dle pokynů zhotovitele kanalizační stoky, následně dodatečně přizpůsobit (oddělit).

Navazující kanalizační síť je dimenzována na návrhový déšť s periodicitou 0,5 (2 – letý déšť). Vzhledem ke stále častějšímu překračování návrhových intenzit dešťů (vydatnější srážky překračující návrhový déšť), se požaduje provést na vnitřní kanalizaci vhodná opatření k ochraně objektů RD před vzdutou vodou v kanalizaci pro veřejnou potřebu v souladu s Městskými standardy pro kanalizační zařízení a v nich uvedenými normami. Jedná se zejména o následující normy:

• ČSN EN 12056 – (1–5) Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy (Část 1–5)
• ČSN 75 6760 – Vnitřní kanalizace

Jako úroveň hladiny vzdutí uvažujte úroveň povrchu komunikace v místě napojení kanalizační přípojky.

Na vnitřním rozvodu kanalizace musí být umístěna revizní šachta nebo čistící kus v souladu s ČSN.

Pro vnitřní kanalizaci se dnes nejčastěji používají plastová potrubí. Kameninové, litinové, nebo ocelové potrubí se používá méně. Nejrozšířenějším materiálem plastových potrubí neukládaných do země je polypropylen HT. Polypropylenové potrubí se spojuje pomocí hrdel. Kromě jiných materiálů se pro celou vnitřní kanalizaci používá také polyetylénové potrubí spojované svařováním. Potrubí ze šedého neměkčeného PVC se dnes používá méně, protože při malých tloušťkách stěny trubky nesplňuje požadavky na teplotní odolnost. Potrubí ukládaná do země se často provádějí z PVC KG spojovaného hrdly. Odpadní potrubí procházející např. obývacím pokojem je vhodné provést ze zvukově izolačního materiálu. Zakázané materiály pro realizaci rozvodů: olovo, azbest.

Za návrh vnitřních rozvodů kanalizace je plně odpovědný projektant stavby.

3. vodovodní přípojka

Technické požadavky na vodovodní přípojky jsou podrobně popsány v Městských standardech pro vodovodní síť a v normě ČSN 75 5411.

Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou, kterou tvoří úsek potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru. Pokud není vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.

Vodovodní přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. (viz §3, odst. 6, zákona 274/2001 Sb. v platném znění)

Materiál

PE 100 RC SDR 11 - pro vodovodní přípojky do DN 50 včetně (tj do Ø 63 mm)
tvárná litina, PE 100 RC SDR 11 - pro vodovodní přípojky nad DN 50

Umístění vodoměru

Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popř. provozovatelem vodovodu (dle §17, zákona 274/2001 Sb. v platném znění), kdy je třeba pro zaměstnance provozovatele zajistit především volný přístup k měřící soustavě a vodovodní přípojce v souvislosti s jejím provozem a údržbou.

Umístění vodoměrné sestavy:

1. Do vodoměrné šachty na prvním pozemku, který netvoří veřejné prostranství max. 2 m za jeho hranicí.
2. Do sklepa nebo do technické místnosti v suterénu

Budou dodrženy následující podmínky:

• maximální vzdálenost vodoměru od vnějšího zdiva 2 m,
• vodoměrová sestava bude umístěna 0,2 až 1,2m nad podlahou,
• délka části vodovodní přípojky uložené v  pozemku stavebníka od hranice připojované nemovitosti bude max. 10 m,
• je-li potrubí přípojky při vstupu do budovy uloženo níže než je podlaha suterénu, je třeba těsně za vstupem potrubí do budovy navrhnout montážní šachtu,
• umístění do obytných místností, skladů a místností s nákladnou technologií (tepelná čerpadla atd.) se nepovoluje.

3. Do vodoměrné šachty v zádveří nebo chodbě

• U nepodsklepeného objektu, u kterého nelze zřídit vodoměrnou šachtu na pozemku stavebníka, se vodoměr umístí do vodoměrné šachty v zádveří, příp. v chodbě nebo technické místnosti.

4. Do mělké vodoměrné šachty v zádveří nebo chodbě (platí pro dodatečně zřizované vodovodní přípojky)
5. Do vodoměrné šachty na pozemku, který tvoří veřejné prostranství za předpokladu doložení souhlasu vlastníka pozemku
6. Do malé plastové šachty bez vstupu osob

Požadavky na vodoměrnou sestavu, tlakové podmínky a doporučení

Skladba vodovodní přípojky bude dle ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky, kapitoly 7. Vodoměrná sestava se skládá z uzávěru před vodoměrem, vodoměru, uzávěru za vodoměrem, ochranné jednotky a vypouštěcí armatury. Vypouštěcí jednotka, popř. i ochranná jednotka (zpětná armatura) může být součástí uzávěru za vodoměrem.

V případě, že hydrostatický tlak na vodovodní síti překračuje 0,6 MPa, je nutné na vnitřní rozvod vody (až za zpětnou klapku) osadit redukční ventil.

V případě, že hydrostatický tlak na vodovodní síti překračuje 0,5 MPa, doporučujeme též osadit redukční ventil.

4. kanalizační přípojka

Technické požadavky na kanalizační přípojky jsou podrobně popsány v Městských standardech pro kanalizační zařízení a v normě ČSN 75 6101.

Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou, tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.

Vlastníkem kanalizačních přípojek zřízených do účinnosti ZVaK (tj. do 1. 1. 2002) je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li opak. Vlastníkem kanalizační přípojky po účinnosti ZVaK (tj. od 1. 1. 2002) je ten, kdo na své náklady přípojku zřídil.

Kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. (viz §3, odst. 6, zákona 274/2001 Sb. v platném znění).

Pro každou připojovanou nemovitost se zásadně zřizuje samostatná kanalizační přípojka, pokud se jedná o jednotnou kanalizaci. V případě, že se jedná o oddílnou kanalizaci, pak se zřizuje jedna přípojka splaškové kanalizace a jedna přípojka dešťové kanalizace. Pouze výjimečně lze se souhlasem Provozovatele zřídit jednu přípojku pro více nemovitostí, jsou-li pro to technické nebo ekonomické důvody, nebo více přípojek pro jednu nemovitost rozsáhlou.

Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

Dimenze kanalizační přípojky musí být alespoň o jeden profil menší, než je profil stoky, na kterou se napojuje. Výjimečně lze provádět přípojky stejného profilu, jako je profil stok, jsou-li k tomu hydraulické důvody a nebrání tomu jiné provozní důvody. V tom případě je v místě napojení přípojky na kanalizaci nutno zřídit vstupní a revizní šachtu

Kanalizační přípojka musí být navržena kolmo na stoku, mimo stávající vstupní šachtu, a musí být vedena v přímé trase bez směrových a výškových lomů na pozemek stavebníka. Napojení přípojky do šachty je možné jen výjimečně, po projednání o odsouhlasení provozovatelem.

Zaústění kanalizační přípojky proti směru toku vody ve stoce je nepřípustné.

Kanalizační přípojka se ukládá do nezámrzné hloubky.

Napojení na stoku se provádí do horní třetiny profilu stoky.

Pokud není kanalizační přípojka ve své trase přerušena revizní šachtou, pak celá trasa kanalizační přípojky musí být z jednoho materiálu.

Potrubí kanalizační přípojky se navrhuje ve sklonu minimálně:
2 % pro trouby DN 150
1 % pro trouby DN 200 (doporučuje se dodržet spád minimálně 2 %).

Maximální sklon kanalizační přípojky je 40 %. Pokud není možné tento sklon dodržet, navrhuje se na vnitřní kanalizaci stavebníka, spadišťová šachta, případně jiné technické řešení.

Na každé kanalizační přípojce nebo vnitřní kanalizaci musí být navržena vstupní nebo revizní šachta pro možnost čištění, oprav a údržby a revize.

Poklop revizní šachty nesmí být umístěn v parkovacím stání, nebo jinak nepřístupném místě.

Na přípojky na odvedení dešťových vod, v systému vnitřní kanalizace, musí být osazeny lapače střešních splavenin.

Napojování kanalizačních přípojek je nutné řešit pomocí odboček. V případě dodatečného napojení na kanalizační stoku napojení provádí zhotovitel pomocí jádrového vrtání a vysazení odbočky.

1. dodané pitné vody

Pitná voda dodaná vodovodní přípojkou je měřena vodoměrem, který je stanoveným měřidlem. Množství vody zaznamenané vodoměrem je podkladem fakturaci ceny za vodné. Součástí vodoměru může být zařízení pro dálkový přenos dat. Na měření takto vybaveného vodoměru (Smart vodoměru) lze přes internetový zákaznický účet nahlížet a kontrolovat tak správnost naměřených hodnot. Současně je možno odběrateli zřídit posílání alarmových hlášení pro překročení dohodnuté meze spotřeby vody.

2. vypouštěných odpadních vod

Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, je stanoveno podle množství vody dodané vodovodní přípojkou a měřené vodoměrem (viz výše) nebo vodoměrem na jiném zdroji pitné vody (studna). V některých případech je množství odváděné odpadní vody stanoveno podle směrných čísel (příloha č. 12 k vyhl. 428/2001 Sb. provádějící zákon č. 274/2001 Sb.).

3. vypouštění srážkových vod

Výpočet množství odvádění srážkových vodurčuje příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. v platném znění, která provádí zákon č. 274/2001 Sb. v platném znění tímto vzorcem:

Odtokové součinitele podle druhu plochy:

Druh A zastavěné plochy a těžce propustné zpevněné plochy
Druh B plocha vegetační střechy s mocností 5 – 10 cm
Druh C plochy propustné zpevněné
Druh D plocha vegetační střechy s mocností 11 – 30 cm
Druh E plocha vegetační střechy s mocností větší než 31 cm
Druh F  plochy kryté vegetací

Výjimka z povinnosti platit za odvádění srážkových vod:

Dle § 20 odst. 6 se za odvádění srážkových vod neplatí z ploch dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, ploch drah, zoologických zahrad, ploch nemovitostí určených k trvalému bydlení a veřejných pohřebišť.

Viz Podmínky dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod, příloha č. 2 - Náhradní zásobování pitnou vodou při přerušení nebo omezení dodávky vody .

Testujeme a monitorujeme vodu ve zdrojích, v celém procesu úpravy vody, vodovodní síti, až k vašemu kohoutku. Podle našeho programu monitorování kvality vody a platné legislativy provádíme analýzy více než 150 ukazatelů, které potvrdí, že vaše pitná voda je vysoce kvalitní a bezpečná.  V mapě si můžete vyhledat průměrné hodnoty základních ukazatelů v konkrétní lokalitě.

V případě vypouštění odpadních vod do jednotné či splaškové kanalizace pro veřejnou potřebu je povinností producenta dodržovat podmínky platného kanalizačního řádu (v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., v platném znění), který přísluší dané kanalizaci, do které jsou odpadní vody vypouštěny.

Platné kanalizační řády pro kanalizace provozované společností Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. jsou uvedeny na webových stránkách, pod níže uvedeným odkazem:

https://www.bvk.cz/odpadni-voda/kanalizacni-rad-vcetne-mapovych-podkladu

V jednotlivých kanalizačních řádech je možné nalézt maximální přípustné limity znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu a seznamy látek, které nejsou odpadními vodami a nelze je vypouštět do kanalizace pro veřejnou potřebu, pokud dané látky nejsou součástí odpadních vod v limitech povolených platným kanalizačním řádem. Do kanalizace pro veřejnou potřebu není možné vypouštět např. rtuť, kadmium, persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu, těžké kovy atd., kompletní rozsah látek a jejich sloučenin je uveden v kanalizačním řádu, ve vazbě na přílohu č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb., v platném znění.

Viz Podmínky dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod, příloha č. 1 - Reklamační řád .

Možnosti snížení spotřeby vody a jejího efektního využití v souladu s místními podmínkami

• nezanedbávejte pravidelnou údržbu zařízení v nemovitosti, opravte kapající kohoutek, protékající toaletu
• instalujte modernější toaletu, která rozlišuje dva druhy splachování
• sprchujte se, nenapouštějte vanu
• používejte úsporné sprchové hlavice a termostatické kartuše
• umývejte nádobí v dřezu s napuštěnou vodou, nikoliv pod tekoucí vodou
• nákup pračky a myčky nádobí s nízkou spotřebou vody
• myčku a pračku pouštějte ve chvíli, kdy je plná
• používejte úsporné mycí a prací programy
• používejte perlátory
• při čištění zubů vypněte vodu
• vypínejte vodu na zahradě, zkontrolujte hadice
• pro zalévání květin v domácnosti nebo na zahradě používejte dešťovou vodu

Omezení rizik způsobující úniky vody

• uzavírejte hlavní uzávěr vody za vodoměrem v případě delší nepřítomnosti v nemovitosti
• SMART vodoměry (pouze město Brno)

Zdravotní rizika související se stagnací vody a možném ohrožení lidského zdraví

Informace o stagnaci vody naleznete na našich webových stránkách v sekci Často kladené dotazy pod odkazem Pitná voda z kohoutku – zdravotní aspekty vnitřních vodovodů, kde je k dispozici publikace vydaná Státním zdravotním ústavem, která se zabývá problematikou pitné vody z kohoutku - zdravotní aspekty vnitřních vodovodů. Obsahuje základní informace a tipy pro vlastníky a nájemníky domů a bytů.

Hospodařit s dešťovou vodou znamená vodu užívat smysluplně a hospodárně s ohledem na měnící se klimatické podmínky. To má mimo jiné souvislost s řadou vedlejších pozitivních efektů podporujících vsakování, výpar nebo využívání srážkových vod k provozu nemovitostí.

„Stavebník je povinen zabezpečit omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby akumulací a následným využitím, popřípadě vsakováním na pozemku, výparem, anebo, není-li žádný z těchto způsobů omezení odtoku srážkových vod možný nebo dostatečný, jejich zadržováním a řízeným odváděním nebo kombinací těchto způsobů.“ (viz zákon 254/2001 Sb. vodní zákon, §5, odst. 3)

Pokud jsou na pozemku vhodné hydrogeologické podmínky, je nutné přebytečnou dešťovou vodu zasakovat. Odvedení dešťové vody do kanalizace je až krajní řešení, v případě, že vody vsakovat nelze a současně v případě, že je v kanalizaci dostatečná kapacita. V tomto případě je nutné dešťové vody pozdržet v retenční nádrži a do kanalizace pro veřejnou potřebu vypouštět pouze regulované množství. Celkový povolený odtok z pozemku bývá zpravidla 3 až 10 litrů za sekundu na 1 hektar plochy pozemku, z technických důvodů nejméně však 0,5 l/s. Toto je však vždy nutné se správcem kanalizace předem projednat. V případě, že bezpečnostní přeliv z retenční nádrže je zaústěn do kanalizace pro veřejnou potřebu, musí být objem retenční nádrže dimenzován na déšť s periodicitou 0,1 (desetiletý déšť). Akumulační objem k využívání dešťových vod nelze uvažovat jako retenční objem.

Akumulace vody s následným využitím je uvedena ve vodním zákoně jako nejběžnější způsob omezení odtoku povrchových vod. Pokud se rozhodnete pro výstavbu akumulační nádrže, informujte se na portálech veřejné správy na možnost získání dotace.